Balkánem do Asie Den 1

Místo v pátek dopoledne se mi podařilo vyjet až v sobotu večer. Pořád jsem měl dost času a balení trochu podcenil. Vyrážím směr Slovensko a po dálnici do Bratislavy. Je to otrava, plápolám na naháči jako vlajka EU na našem hradě. Když v Bratislavě přibrzdím, jako by mi někdo šlápnul na záda. Tělo si navyklo na odpor vzduchu a jakmile pominul, ruce mne přitáhly k řídítkům. Je už tma a já frčím do Maďarska. Maďarsko je úplně mrtvé. Je sobotní večer a venku nikde není ani noha, žádný provoz, tak Km ubíhají. Po hodině jízdy bez auta potkávám v protisměru fichtla s bludičkou, který předznamenal civilizaci. Kolem nějaké diskotéky postává omladina a to jsou jediní lidé, které jsem toho večera potkal.

Je půlnoc, hledám nějaký nocleh. Zaparkuji v cestě do pole a hledám čelovku. Pořád chodím kolem kufru zleva zprava a když ji najdu a rozsvítím, vidím, že mám přímo pod nohama hovno jako jako kabanos třikrát kolem břicha. Tráva pošlapaná kolem a exkrement nedotknut. …. Budu mít na cestě štěstí. Stan se mi stavět nechce, nakonec ulehám pod širákem do sadu.